Červenec 2014

Půlgramy

25. července 2014 v 20:43 | Přelud |  Nemístný řev
Chystám si svou noční pochutinu a slastně přivírám víčka. Kdysi jsem toužila vypít tubu sekundového lepidla. Přitisknout si ji ke rtům a sát. Jako saje dítě z matčina prsu.
Napřed pomalu ochutnávat a potom hruběji, surověji mačkat. Dokud nezmizí i poslední kapka. A s ní to všechno polknout.
Pokud to ještě půjde.

S(k)eptik

1. července 2014 v 8:52 | Přelud |  Editace nutná
Dřív jsem mívala sny. Stačilo odhrnout ofinu z čela.
V šesti letech jsem chtěla vstávat ve čtyři a malovat se do školy.
Taky jsem se dívala na telenovely a hrozně moc jsem chtěla být dospělá.
Chtěla jsem být dospělá tak moc, že jsem nemyslela skoro na nic jiného.
Chtěla jsem si kupovat podpatky a zapínat podprsenky. A umět kultivovaně říkat "Omluvte mě" a "To je neslýchané", aniž by mi přitom cukaly koutky úst.
Chtěla jsem být svým ideálem. A aby mě měl každý rád.

Měla jsem spoustu plánů. Obrázkových. Ale kreslení mi moc nešlo.
A když jsem se naučila alespoň psát, vedla jsem si deníček.
Obsahoval samé dobré rady do života. A hlavně jak nemít strach.

A tak to mám doteď.

A pořád se ještě nemaluju, na telenovely se nedívám,
na podpatcích se klinkám sem a tam,
o kultivovanosti snad nemá cenu ani začínat.
Můj ideál mi uniká..
ale rad mám pořád dost.

A když se bojím,
radši nic neříkám.