Květen 2012

Counting

28. května 2012 v 18:44 | Přelud |  Zprávy nikomu
Pissing you off
all the time
we aren't both
completely under line.

Sometimes you're up
and I'm feeling down
so don't tell me to stop
I just want you to come.

Ulička vraždy

23. května 2012 v 0:34 | Přelud |  Denní odpisy
Bylo mi zle
vidět je všechny pohromadě,
jak se trhají smíchy nad texty svatých.
Nechápou
a svou primitivu dokazují neschopností
přijmout alternativní realitu druhých.
Netolerancí,
absencí jakékoliv pokory
a ruší jindy nedotknutelné ticho.
Holá, sprostá degradace!

Vlnění

21. května 2012 v 17:41 | Přelud |  Nesmírně (ne)umělecké počiny
Nádražní zdi ztmelené výkřiky pranýřovaných. Kolem nich obcházíš jak toulavá kočka.
Dokud se nesetmí, zapřeš svoje svědomí. Stejně se tě nikdy nedrželo.
Nabídneš svou čest siluetám kolemjdoucích,
už neměly dost vůle zůstat.
Vylžeš se z únavy
a v duchu svých přečinů obelstíš všechny světové strany.
Napravo, nalevo, nebe nad náma. A pod nohama, kdoví..
Zatneš děti, že trhaly můrám křídla. Noční motýly prý nikdo nepotřebuje.
A střepu zrcadla,
protože dokud se nesetmí
přiznáš: "Nevidím sebe, jsi to ty."

Reflexe

20. května 2012 v 16:22 | Přelud |  Editace nutná
Koukám, co jsem posvinila.
Chlašču, sedím na člupku a bulím.
Prej jsem se změnila,
jenže tak nějak ještě nevím.
.
.

Životní (*vlastní název*)

9. května 2012 v 21:59 | Přelud |  Editace nutná
Jaký je rozdíl mezi formou a obsahem?
Jak moc důležité je, jestli napřed poznáme formu a až potom její obsah? Co se změní?

Asi by bylo lepší začít správně. Potkat ho jako formu a čistě náhodou se rozhodnout začít zkoumat i obsah. Přetřásat, pronikat blíž a odškrabovat strupy. Zanechávat na něm jizvy. Zjišťovat podrobnosti, chodit do kina, na večeři,.. Zamilovávat se, potom se dávat dohromady, užívat si těch pár naprosto utěšených měsíců a pak se hádat. Zašívat rány, vytvářet nové. Zahazovat to, vzdalovat se, trucovat.
To je prefabrikovaný vzorec. Tak by to prý mělo být.

Ale jde to i jinak?
Co kdybych napřed poznala obsah. Neměl by tvář, ale přesto bych si jím mohla být jistá. Naprostá absence formy. Asi jako zlatá žíla. Přesně bych věděla, co mi může nabídnout, ale nehledala bych ho. Měla bych ho u sebe kdykoli bych ho potřebovala. Ztělesňoval by sám sebe, ale rostl by z mých ideálů.
Stačilo by vědomí, že někde existuje, neměl by jasnou podobu. Byl by pouhou představou. Přeludem, vidinou z vyčerpání. Ovšem měl by svou reálnou předlohu, kterou bych já nikdy nespatřila... možná?

Někdy se lidé formy bojí. Bojí se, že by jim rozbila jejich iluze.

O důvěře a porozumění

7. května 2012 v 17:55 | Přelud |  Editace nutná
V psychologově čekárně
neočekávám čekané
a čekám... že se nic nestane?
Ne, pouze mě zajímá, kdy vyleze sestra.

Ba(o)ttle cry

4. května 2012 v 15:42 | Přelud |  Denní odpisy
>Anybody.. tell me I'm brave
tell me I'm strong
tell me I'm self-confident
<You are.
Now go and rip their asses

Morálka

1. května 2012 v 21:45 | Přelud |  Nemístný řev
Nejsem proti kočkám, když chráním myši.
Stejně tak nemůžu být proti velkomyslnosti kočičářství.
Pouze mám buňky i pro myší logiku.