Černota

19. dubna 2017 v 19:43 | Přelud |  Denní odpisy
Hlídám si záda,
bojím se lhát.
V noci nespím,
lidi já nemám rád.

Všude je tma.
Všude je zima.

Prásknout, že je jiná,
stálo by mě můj majestát.
 

Rovnítko

11. března 2017 v 21:24 | Přelud |  Zprávy nikomu
Ty jsi má poezie.
Ty jsi můj vzdušný zámek.

Cíl, jehož tvar se bojím poznat.
Ruka, kterou nechci chytit.
Horký dech, který nechci cítit.

Host, kterého nechci vítat.
Radost, o které (já hloupá) sním.

Moje fantazie,..
Tebe já nikdy nezničím.

Pomalo a ticho

11. března 2017 v 1:03 | Přelud |  Nesmírně (ne)umělecké počiny
Hodiny líně tikají.

Stíny po stěnách tečou.
Noc je tichá. Noc je svá.
Hudba budoucnosti zní slabě.
Přicházíš pomalu. Jakobys nechtěl.

Já zavírám oči.
Pomalu se propadám.

Čas nade mnou ztrácí moc.

A to je věc!
 


Vánoce

18. prosince 2016 v 21:52 | Přelud |  Editace nutná
Vánoce.
Vůně vanilky.
Významná vroucí vyznání.
Voňavé víly valí vočiska.
Vilně vyhlížející vandráci ve voknech.

Perník.
Peněženky prohání.
Pany pyšně plivou.
Pro piráty planá pochoutka.
Pardál pod peřinou pořádá paštičky.

Poeto!

8. prosince 2016 v 23:07 | Přelud |  Nesmírně (ne)umělecké počiny
Kráčí-li poeta davem-

na rukou má rukavice,
cigaretou špiní plíce,
oči žhnou mu jako svíce,
za ním zuří plískanice,

jícnem proudí slivovice,
holky pádí pro střevíce

dnes večer jdem k muzice!

Lidé a já

26. listopadu 2016 v 20:28 | Přelud |  Denní odpisy
Nemám čas,
hraju hry a dělám ramena.

Proč?
Protože jsem už dávno,
ale opravdu dávno zraněná.

V noci piju rum,
mažu si kolena.

Ráno nemám hlas
a jsem šíleně,
šíleně společensky znavená.